Praxe umisťovat malé Romy do tříd, kam vůbec nepatří, je na Slovensku stále rozšířená, přestože brání dětem z okrajových komunit získat normální vzdělání a ztěžuje jim startovací čáru do života.
Státní školní inspekce kontrolovala poslední tři roky před vznikem pandemie poradenská zařízení, aby zjistila, do jaké míry je jejich diagnostická práce v případě romských dětí správná. Výsledky zkoumání jsou tristní. „Analýza dokumentace z diagnostických vyšetření potvrdila, že až 40 procent diagnostiky lze zpochybnit, pouze 16 procent diagnostických zpráv bylo bez chyb, tedy posudky byly vypracovány odborně správně. Dvě z pěti již jednou diagnostikovaných dětí bylo třeba diagnostikovat znovu,“ informuje státní inspekce. Většinou byla pochybení zjištěna v soukromých Centrech pedagogicko-psychologického poradenství a prevence.
Inspekce poukázala na případ základní školy na východě Slovenska. Soukromé poradenské zařízení tam prohlásilo za mentálně postižené až 62 žáků. Byli proto zařazeni do speciálních tříd a tím vyloučeni z běžného vzdělávání. Bez řádného důvodu. A to bylo podezřelé, přece jen, taková koncentrace duševních handicapů na jednom místě se jen tak nevidí.
Školní inspektoři proto nařídili opakovaně provést diagnostické vyšetření žáků, protože se jim nezdálo, že speciální potřeby mají celé třídy bez výjimky. „Kontrolní vyšetření prováděla nezávislá Centra pedagogicko-psychologického poradenství a prevence a ta zjistila, že mentální postižení bylo možné spolehlivě potvrdit pouze šesti žákům (10 procent), mentální postižení spolehlivě vyloučily 6 žákům (10 procent) a dalším 50 žákům (80 procent) mentální postižení spolehlivě potvrdit nedalo,“ uvádí Státní školní inspekce.
Znaky segregace
„Takový postup organizace vyučování nesl znaky segregace, což je v rozporu s principy výchovy a vzdělávání podle školního zákona. Doporučovali jsme, aby se k této skupině žáků přistupovalo jako k žákům bez mentálního postižení,“ konstatovala hlavní školní inspektorka Alžběta Štofková Dianovská.
Psychologové zjistili, že prvotní psychologická vyšetření se dělala postupy a metodami, které nebyly vhodné pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí, například testy v češtině byly pro ně jazykově nesrozumitelné.
„Horší však je, že podle nezávislých psychologů vyšetření žáků nelze považovat za náhodné, ale systematické. Tyto děti to nemají jednoduché a nesprávnou diagnostikou a nesprávným vzděláváním jim bereme spoustu šancí na lepší život,“ konstatuje hlavní školní inspektorka.
Řešením, jak děti neodstavovat na druhou kolej, by mohlo být sjednotit diagnostický proces při posuzování mentálního postižení žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí a z marginalizované romské komunity tak, aby diagnostika směřovala spíše k nastavení podpůrných opatření než k posílání žáků do speciálních tříd.
Přelomový rozsudek
Soud ještě na konci loňského roku vůbec poprvé na Slovensku rozhodl, že Romové, kteří jsou psychicky v pořádku, nemají ve školách určených pro děti s vážnějším fyzickým, smyslovým či duševním handicapem co dělat, ale jejich místo je v běžné škole spolu s ostatními dětmi. Verdikt okresního soudu v Prešově ještě není pravomocný, v současnosti probíhá odvolací řízení. Žaloba, která vedla k přelomovému rozsudku, byla podána jménem tří dětí, které byly nuceny chodit do speciálních tříd určených pro děti s lehkým mentálním postižením.
Soud uznal, že došlo k jejich diskriminaci kvůli etnické příslušnosti. Opětovná psychologická diagnostika, která proběhla na žádost rodičů dětí u nezávislé psycholožky, žádné mentální postižení dětí nezjistila. Děti se musely vzdělávat odděleně od ostatních žáků, mimo hlavní budovu. Speciální vyučování zde navštěvovaly pouze romské děti.
